květen 2011
1. května 2011
Začali jsme opět navštěvovat Psolu, dnes jsme byli po třetí. Zrakový kontakt považuje Igor za něco naprosto zbytného. Já jsem ráda, že už chodí bez rytí nosem v zemi, ale po dnešku už neobstojí - foxík to neudělá. Damy kouká! A to mu je teprve 10 měsíců. Nevím jestli přímo do očí nebo sleduje ruku s pamlsky, ale hlava je otočená, sleduje psovoda. Tak budu muset něco vymyslet, jen nevím co. A ještě mu tu chůzi kazím já. Nervy z toho, že ho nedokážu přesvědčit, aby na mě vydržel koukat dýl než sem tam 1-2 vteřiny ,způsobí, že zapomínám dávat povel s předstihem a prý občas zazní i dodatečně. No,ale zase máme vzorné dlouhodobé odložení a i odložení za pochodu. Přivolání při cvičení poslušnosti jakž takž, tu rychleji, jindy to trvá déle a povel se musí opakovat. Pak, aby se pejsci uvolnili a odpočinuli si ,máme před dalším cvičením pár prvků agility , skočky ,kruh, tunel, samé Igiho oblíbené překážky. Jenomže, když Martina řekla relax, tak relax. Konečně je tu možnost dostat se do blízkosti druhého foxíka Damyho. Kruh podběhl a hurá za Damym. Helča zdvihla Damyho do náruče, Martina se snažila Igiho zahnat, já řvala...a Igi? Obíhal kolem Heleny a asi se dost bavil. Když jsem ho konečně přivolala - tááák je hodný, musela jsem mít na jazyku "radost". Co jsem měla na srdci ,to tu radši nebudu zveřejňovat.. Pak už jen jednou vybočil k border kolii Dundášovi, který byl odložený u plotu, jen malý kousek od překážkové dráhy,tak co si k němu neodskočit,ale to se zvládlo a podařilo se mu zaběhnout i celou dráhu bez problémů.
Fakt je, že mě těší, že neposlouchá jako robot, ale hledá svá řešení. Dokázal to i dnes ráno. Mám smeták, který používají kadeřnice, sebere chlupy z podlahy dokonaleji než vysavač. Ovšem pokud se něco hýbe, je potřeba to ulovit. Tak Igor jakmile vezmu do ruky koště nebo vysavač, musí "na místo". Těch místeček máme po bytě víc, jedno je drátěná klec vedle počítače, kam chodí Igi pospávat, kdykoli já sedím u PC. Dnes stála kousek od klece stolička, kterou občas používáme k výcviku. Takže já koště do ruky a povel "místo"! Igor jde neochotně ke kleci, ale najednou pohled stranou, viditelně ožije a vyskakuje na stoličku. No bodejť z klece není vidět na celý prostor a má dvířka , co kdyby mě napadlo je zavřít....kdežto ze stoličky má dokonalý přehled a možnost, když bude nejhůř, toho vetřelce zakousnout.
Závěr? Nedůsledný psovod hledá omluvy pro neposlušného psa, jo jo, je to tak.
Jistě, důsledný psovod by trval na kleci, ale i na stoličku používáme někdy povel místo a stála blízko klece. Tak mě zahřálo, že ten můj potvora uvažuje, i když hlavně pokud jde o jeho prospěch. Konec konců - záchranářský pes nemá stále svého člověka za zadkem a musí se rozhodovat sám. ........