Bez práce nejsou koláče
26.2.2010
Jupí a hned ťuk-ťuk,ťuk....včera se zřejmě Igorek rozhodl, že už je na čase předvést, co umí. Byl velice šikovný, v parku předváděl přivolání nejen na cestičkách, ale vydali jsme se i ke kachnám u odtoku z přehrady. Igi pozoroval, pomalu postupoval k nim, ale na zavolání se o nich poslušně vracel. Nechala jsem ho dojít až na 2 metry (kachny jsou zvyklé na krmení a neskutečně drzé) a i tak se vrací na první povel. Taky zřejmě už pochopil, že na procházkách budeme chodit tam, kam chci já a stačí mírné upozornění. No není to zlatíčko? Trénujeme i nové prvky - kolem, toč, úklona , lehni a upevňujeme sedni, štěkej a aport. Ten dělá doma moc hezky, venku "mokré a studené" nenosí. Tak zavřít PC a hurá do lesa s Petrou a Cardou trénovat vyštěkávání a revíry = obíhání zatím jednoho stromu za pamlskem.
Dodatek po návratu, přivolání, štěkání pohodička, místo obíhání stromu, Petra, která je velice nápaditá, postavila slalom z větví. To se Igimu líbí, tak s malými chybičkami běhá i bez vodítka - za pamlsek-páreček . A to jsem ,po zkušenostech s Benýškem, chtěla mít psa fixovaného na hračku, peška , cokoliv a ne na jídlo ! Taky jsem nechtěla používat nic z "lidského jídla" , ale fakt je , že i na Psole je vidět, co dělají párečky a šunčička nejen s Igískem. Stále věřím, že to časem přesměruji a bude nám stačit pešek. Možná až přezubí...? Po návratu rovnou do vany - to Igorek miluje a hupky na oblíbené denní místečko - křeslo a já mohu v klidu k PC. Poslední dny vynechává polední dávku krmení, zatím má krmení neustále k dispozici, ale teď zkusím začít s odváženou dávkou a krmením v intervalech. Konec konců z miminka nám roste přinejmenším školák ( podle porovnání s člověčími roky).