návštěva v Hradci
Vyrazili jsme do Hradce oslavit Janíkovy patnáctiny a vysvědčení kluků. Užili jsme si to každý podle svého, já vnoučků a Igísek pozornosti více lidí a hlavně tam měl Elinku.
Ta se na nádraží tvářila velice přátelsky a mohlo by to tak zůstat, kdyby Igi nebyl tak akční. Eli je lady, zdrženlivá ve svých projevech, ale její trpělivost není natahovací, tak se velice brzy rozčílila. Bylo komické pozorovat jak papillon s náhubkem ( aby nic nesbírala ), za strašlivého vrčení, odhání foxíka, nyní už o 3-4 cm vyššího, který nadšeně poskakuje a snaží se ji odrážet zadkem. Hrozná legrace pro Igiho,hned začal nadšeně poštěkávat, zatím co se mu Elinka snažila vysvětlit pravidla slušného chování. V dalších dnech byla situace podobná ,chvíli hra, které se Eli ovšem nabažila daleko dříve než Igorek, takže další pokus o výchovnou lekci. 
Se stejným nadšením se Igor hnal ke každému psovi, který se objevil na dvoře, ulici nebo v parku. Měl smůlu, většinu jsem mu zakázala, ale na dvůr chodí venčit ovčáky a fenka byla naladěna na hru, tak si Eli mohla odpočinout. Druhý den jsme zjistili, že Elinka hárá, což bylo zatím Igimu jedno. Venčení je v Hradci fyzicky náročné hlavně pro páníčky. Několikrát za den čtyři patra dolů s pětikilovým Igim v náručí , nahoru se naštěstí rozhodl běhat sám už po druhém venčení. Dolů jsem mu šetřila klouby a on zatím víc jak 3-4 schody stejně, ani doma ,nesejde. Sedne a kouká - zvedni mě!
Máme také velkou novinu!! 30. ledna vypadly Igorkovi horní jedničky a kývou se mu dolní. Zoubková víla si je musela najít sama,ale nadělila Igimu tyčinku ,se kterou statečně bojoval i bez zoubků.
Cestování zvládá Igor na jedničku, sotva se vlak rozjede, usíná mi v tašce na klíně. Pokud se vzbudí a okolí má zájem se mu obdivovat, hned navazuje přátelské vztahy. Ovšem po nějakém tom pohlazení se opět stulí do tašky a spí dál.
P.S. ve fotogalerii přibude rubrika modní doplňky, svetříky, oblečky, vestičky Igorka i Elinky
